Valiho život ze všech stran

Jako obvykle jsem měl během noci obě okna dokořán, do pokoje mi vál chladný vítr, jenže se s ním nejspíše svezl také nevítaný host..

Ještě před dvěma týdny jsem o nich neměl ani tušení, v klidu jsem se procházel po ulici a radoval se, když mi na rameno přistálo Sluníčko sedmitečné. Jenže omyl, ono mělo deset teček.

Už mě sice nevedli rodiče za ruku, ani jsem neměl v náručí kornout plný laskomin a krásně naaranžovanou kytku pro paní učitelku, přesto všechno jsem si první den ve škole užil parádně.

První školní den nebyl zajímavý pouze setkáním s mými staronovými spolužáky, nebo začátkem další kapitoly mého pardubického života, ale také(„především“) schůzkou s dívkou, která nastupovala prvním rokem na náš obor.

V posledním týdnu jsem navštívil řadu sportovních událostí. Ať už to byl výlet z nudy do Plzně, z lásky do Jablonce, nebo na pozvání trenéra na Spartu, tak jsem si to užil. Přesto se žádná z těchto návštěv nedá srovnávat s tou dnešní v Sazka aréně, kam mě na domácí zápas hokejové Slavie, pozval již zde několikrát zmiňovaný a oslavovaný Big Peter.

V životě jsem se již setkal se spoustou přání a tužeb. Kolikrát mě někdo o něco žádal a nikdy mi to nepřišlo nijak zvláštní, až do chvíle než se svou prosbou přišly kamarádky Dita se Cvaldou.

V naší zamotané rodině máme neustále nějaké novinky, změny a zajímavosti. Ovšem to, co se děje v poslední době, tomu všemu nasazuje korunu.

Kdo mě viděl v sobotu 6. září na autobusové zastávce "Sídliště Spořilov" kolem jedné hodiny, jak flirtuji se starším pánem, tak věřte, že to nebylo tak, jak to vypadalo..

To mě jednou čekal nerovný souboj v "Človeče, nezlob se!" a tak jsem se také řádně připravil.