Týdny pomalu utíkají, čas se přehoupl do dalšího roku. Od Petrovy smrti utekly už dva měsíce. Stále občas uroním ve stínu svého života, který nikdo nevidí, nějakou tu slzu a při každém tréninku, či zápase si na něj vzpomenu.
Jenže život kolem se nezastaví, ani na ten malý okamžik, který bych občas potřeboval, nezpomalí a tak se s tím peru, co se dá. Od prvního dne letošního roku trávím večery ve svém novém bytě v Dejvicích, od druhého lednového týdne denně trénuji a zanedbávám tak všechno ostatní a od poloviny ledna se peru se zkouškovým obdobím.
Uteklo několik týdnů a těžké začátky jsou za mnou. Na byt oujsem si zvykl a začínám se tu cítit jako doma, s klukama ze Zličína opět začínáme porážet silné
soupeře a vracíme se po drobném zaváhání na vítěznou vlnu. Také na Univerzitě to vypadá, že se podívám do letního semestru a dostanu šanci obhájit v květnu svou bakalářsk práci.
Také v roce 2009 jsem našel tu správnou cestu, která mě snad povede správným směrem. Valiho stránky opět ožívají.
