Valiho život ze všech stran

Jmenoval se Armindo de Menezes Salazar, byl jediným synem starého farmáře a jeho ženy, kteří se starali o skromné hospodářství v malém městečku na severu Portugalska. Bydleli nedaleko přímořských osad a snažili se pro svého syna vybudovat zázemí, které bude moci po svých rodičích jednou převzít. Jejich příbuzní se k nim pro jejich chudobu nikdy příliš nehlásili a neměli zájem se s nimi vídat.

Když jejich syn dospěl, dostal od rodičů svého prvního koně. Využíval ho na práci v hospodářství a častokrát také na dlouhé projížďky po okolí. V nedalekém městě měl dva přátele, kterým koně občas půjčoval. Nikdy nepátral po tom, k čemu koně používají a co s ním provádějí. Oni mu ho vždy v pořádku vrátili a to mu stačilo.

Jednoho dne si ale pro Arminda přijel místní šéf policie a zatknul ho, stejně jako jeho dva přítele kterým koně půjčoval, pro spolupráci na organizovaných krádežích. Oba díky Armindovi vykrádali místní podniky a když byli chyceni, vypověděli, že jim s nimi v krádežích spolupracoval.

Armindovi nezbývalo nic jiného než trest přijmout a odsedět ho. Po několika letech, když jeden z jeho dvou kompliců ve vězení umíral na těžkou chorobu, přiznal, že Armindo o ničem nevěděl a že mu nikdy nepřiznali k čemu koně ve skutečnosti využívají. Armindo byl soudem okamžitě propuštěn a byla mu vyplacena vysoká finanční částka jako satisfakce za neoprávněné uvěznění.

Když se vrátil po několika letech pobytu ve vězení domů, dozvěděl se, že rodiče zdrcení zatčením syna velmi brzy zemřeli a hospodářství zkrachovalo. Měl peněz, že nevěděl co s nimi a jediní dva milovaní lidé na tomto světě které měl, byli pryč. Během prvních měsíců tak alespoň oživil sen svých rodičů, vybudoval jejich hospodářství, začal pracovat s jejich půdou a vrátil se zpět do běžného života.

Postupem času ho začali navštěvovat stále více vzdálení rodinní příbuzní a přátelé, které znal pouze z vyprávění a kteří se k jeho rodině nikdy příliš nehlásili. Armindo již ovšem nebyl tak naivním a důvěřivým člověkem, jako dřív a tak vymyslel léčku, jak rozpoznat pravé přátelé.

Jednoho dne odjel na prohlídku okolí a dlouho se nevracel. Po dvou dnech se po okolí rozneslo, že Armindo tragicky zahynul a že jeho pohřeb se koná příští den v poledne na místní faře. Na pohřeb nedorazil nikdo, kromě Arminda samotného, který celou lest vymyslel. Tím pochopil, že s penězi najde pravé přátele jen těžko a tak prodal své hospodářství a odstěhoval se nedaleko španělské Barcelony, do malého kamenného městečka Berga, kde Salazarovi žijí dodnes.