Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pracovní víkend s třešničkou na dortu

27. 5. 2008

V poslední době mám opravdu skvělý víkendy. Nejvíce k tomu přispělo založení našeho hanspaulkového týmu, které zaručuje pravidelné srazy s klukama z party a vůbec ty víkendy to pěkně oživý. Tenhle víkend ovšem oživilo mnohem víc věcí.

Všechno to začalo už během týdne, když mi volal taťka, že potřebuje na stavbu svého rodinného domku větší počet pracovní síly, neboli tím dal najevo, že mé dvě levé ruce na to stačit nebudou. Takže se týden nesl v duchu shánění kamarádů, kteří by dobrovolně jeli do Berouna a stavěli lešení. On to taťka umí pěkně zamaskovat, řekne stavění lešení a nakonec skončíte s krumpáčem v ruce a děláte dvacetimetrový příkop. Ale dobře to dopadlo. V pátek jsme se sešli u táty v pěti a mohlo se "stavět lešení", až na to, že na místě lešení stála hromada sádrokartonových desek. Každá vážila přes sto kilo a úkol zněl jasně: desky přenést do domu oknem, takže překonat při tom dvou metrový výškový rozdíl. Sranda, po čtyřech hodinách jsme totálně zníčení splnily cíl a mohli se každý rozjet na svůj trénink. Trénink stál samozřejmě za to.

Páteční večery(když hrajeme v sobotu dopoledne zápas)u mě nebývají nijak zajímavé. Přijdu domu v devět, zalezu do kuchyně, něco vymyslím, pak zalezu k počítači, něco napíšu, pak na mě čeká vana a během toho celého procesu sleduju "Uvolněte se, prosím" a pomalu zalehávám. Tím můj úžasný večer končí. Ovšem každý večer má kouzlo a docela si občas užívám večery, kdy mám prázdný byt a klídek.

Když jsem v sobotu vstával, vůbec jsem netušil, jak ten den dopadne. Vlastně neměl být vůbec ničím zvláštní, ale nakonec byl a to výrazně.

Protože následná část příběhu je z fotbalového prostředí, dávám tu pouze odkaz na tento článek, aby ho četl jen ten, kdo chce. Víkend se obejde i bez něj.

/clanky/moje-radoby-fotbalova-kariera/jak-jsem-si-rekl-sve

Po zápasovém obědě jsem se s pár klukama vydali k tátovi na stavbu do Berouna. Tentokrát jsme již opravdu stavěli lešení a to až do osmi hodin večer. Tím jsem prošvihl rande ve třech(spoluhráč, já a naše masérka). Nakonec tam ale dorazil jen můj spoluhráč, takže dobrý. S tím jsem se nakonec večer sešel a šli jsme na pivo. Masérce volali, že takhle by to nešlo a ona, že ten náš sraz nevzala nějak moc vážně. Ono, když na Vás někde u oběda někdo vybalí, ať je tam a tam, v tolik a tolik, tak to opravdu nezní moc důvěryhodně. Každopádně jsme domluveni na jiný termín, tak jsem zvědavej, aspoň nějaká zábava ve zkouškovém období. Jen se občas naučit, kdy je té srandy dost.

Neděle už byla čistě učící, on vlastně už i pátek byl učící, protože mě v pondělí čekal test z němčiny, což vyprávět nebudu. Přestávám mít totiž němčinu rád. "Čistě studijní" neděli pošpinil pouze zápas v Hanspaulce. O tom se samozřejmě dočtete v rubrice AC Scarface.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář